Abyste se měli opravdu lépe
Když si chcete našetřit na důchod, neměli byste si někde schovávat hotovost nebo sázet na běžné, mizerně úročené nebo dokonce neúročené účty. Měli byste najít něco, co vydělává nebo přinejhorším kopíruje inflaci. Aby vám z dnešních slušných peněz nakonec nezůstala jenom nominálně poměrně vysoká, ale pořád jenom almužna.
Ale do čeho takové uspořené peníze vkládat, aby se dosáhlo žádoucího zhodnocení? To je otázka. Máme u nás přece hned devět penzijních společností se šestatřiceti účastnickými fondy, nepočítaje staré transformované fondy penzijního připojištění, a jak si mezi nimi vybrat to pravé nebo to aspoň v rámci možností nejlepší? Vždyť má kdekdo dosud v živé paměti propad, který tyto fondy zaznamenaly v roce 2022, po kterém nastalo teprve v roce 2023 jisté zlepšení.
Po zkušenosti z loňska by se dalo očekávat, že bude nálada našich střadatelů optimistická. Vždyť loni všechny účastnické fondy do nich vložené prostředky zhodnotily. A to v nejlepším případě o celých třicet procent. Jenže co člověk ví, že? Jednou se situace zlepšuje, jindy zhoršuje. A jaký bude nakonec výsledek? Zejména když se už u nových fondů ani neručí za návratnost vložených investic.
Kdekdo z ekonomů sice prezentuje budoucnost jen v těch nejrůžovějších barvách a věří zejména dynamickým a vyváženým fondům, což by mělo přimět lidi k přechodu ze starého penzijního připojištění právě k nim, případně ke zmrazení starých fondů a založení si nějakého nového, druhého fondu, jenže víte, co se říká. Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. A lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. A to, že loni vydělaly dynamické fondy v průměru přes dvacet procent, vyvážené fondy skoro patnáct procent a ty konzervativní devět procent, nemusí přece do budoucna vůbec nic znamenat. Zejména když nemá dvanáct z nových fondů dost dlouhou historii na to, aby se dala jejich úspěšnost skutečně kvalifikovaně posoudit.
