Novinky z blogu
Nebankovní hypotéky / Novinky z blogu / Hazard s námi všemi

Hazard s námi všemi

25. června 2024

O tom, že nás naše české vlády zadlužují, a to čím dál tím brutálněji, ví už dnes každý. A rozdíl mezi našinci je jenom v tom, že zatímco rozumné lidi to znepokojuje nebo spíš přímo děsí, těm méně inteligentním a lhostejným je to jedno. Což by ale nemělo být, protože si nesmíme nalhávat, že dluh státu je problémem státu a nás se nedotýká. Dotýká se nás všech. Protože státní peníze jsou i naše peníze. A čím hůř je na tom stát, tím hůř jsme na tom i my, a čím víc bude muset stát splácet, tím víc budeme my muset platit na daních.

Náš stát má přímo děsivý státní dluh. A kdybychom ho měli splatit rovným dílem, sebralo by se mnoha z nás tolik peněz, kolik nikdy ani neviděli pohromadě. A řečičky rádoby zodpovědných osob o tom, že náš dluh tak dramatický není, že je to docela dobré, nemůže brát nikdo normální vážně.

Špatné je na státním dluhu třeba to, že ho zčásti financují naši vlastní lidé nákupem státních dluhopisů. To je hloupost takových lidí, kteří si neuvědomují, že tím dopouští hazard se svými penězi a pak si platí úroky ze svých daní, tedy sami sobě. Ale to není ještě to nejhorší. Potenciální hrozbou je hlavně to, že náš stát dluží značnou částku i cizincům.

Cizinci drží celou třetinu českého státního dluhu. A mají tak české dluhopisy v hodnotě přesahující jeden bilion korun. Tedy milion milionů pro ty, kdo neví, co to bilion je. Kdosi z ciziny napůjčoval našim vládcům více než 1.000.000.000.000 korun. Takže každý z nás dluží řádově sto tisíc korun komusi v cizině. A dlužíme je nejen my dospěli v produktivním věku, ale všichni, od novorozenců až po lidi těsně nad hrobem. A zkuste si představit, co by se stalo, kdyby se ti cizinci najednou rozhodli po nás požadovat splacení celého tohoto dluhu! Děs, co?

Ale podle politiků a bankéřů se nic neděje. Vždyť letos máme splatit státní dluhopisy v hodnotě ‚jen‘ 162,7 miliardy korun. A to není problém. Každý z nás bude tedy letos mít jen o nějakých šestnáct tisíc korun míň, než by měl, kdyby naši politici nenadělali dluhy, které se letos musí zaplatit. A to je pakatel, který my lidé snadno oželíme. Nebo že by ne?