Hypotéky, to je jiná
Rozumní lidé si obvykle nekupují to, co je přemrštěně drahé. Nepotřebují-li to nezbytně, raději počkají, až cena klesne, případně hledají nějakou levnější nabídku. A drazí prodávající tak musí dříve či později s cenou dolů, aby to jimi nabízené někomu udali.
Ale to zjevně neplatí u našich nemovitostí. Jak se totiž všeobecně ví, vystoupaly jejich ceny do přímo závratných výšin, a i nadále stoupají. A když se podíváme na cenové hladiny v této oblasti, lehce dospějeme k tomu, že si u nás už svou nemovitost za svoje peníze jen tak někdo nekoupí. Našetřit na něco takového by zabralo jistě aspoň desítky let.
Logicky by tedy měli lidé přestat takový přemrštěný luxus za nekřesťanské peníze kupovat a měli by si počkat, až se prodejci dostanou bez dostatečné poptávky do úzkých a půjdou volky nevolky s cenou dolů. Ale opak je skutečností. Zájem o podobné nemovitosti u nás neklesá. A protože, jak zaznělo, na ně lidé obvykle nemají, roste i zájem o hypotéky.
Třináct procent našinců prý plánuje, že si hypotéku vezme. A to navzdory jak zmíněným cenám, tak i úrokům, jež už se tu také zvýšily. A možná kvůli pohodlí a možná i kvůli nezvladatelnosti takto velkých půjček pak prý našinci zároveň upřednostňují delší dobu splatnost a kratší, pětiletou fixaci.
Šedesát procent našinců by si prý rádo pořídilo bydlení by hypotéku, což je ve srovnání s loňským rokem sedmiprocentní nárůst. A třetina dotazovaných našinců prý už hypotéku má. A vesměs svědomitě splácí, problematických úvěrů je tu nejméně za poslední dvě desetiletí.
Lidé si takto pořizují hlavně nemovitosti ke svému vlastnímu bydlení, ale také za hypotéky nemovitosti rekonstruují, kupují si nemovitosti k pronájmu, pro své potomky nebo rodiče. A zadlužují se tak v převážné většině případů na víc než pětadvacet let.
Miliony tu tedy létají ve vzduchu a ze spousty z nás se stávají dlužníci. V zemi, kde je prý současně sousta lidí, kteří potřebují státní pomoc, aby dokázali aspoň vyžít. A v budoucnu?
