Je o něco levněji
Tak jsme tu docela dlouho bojovali s nepříjemně vysokou inflací. A byť tu tato pořád ještě je a po většinu času i bude, přece jenom se dá konstatovat, že jsme v tomto boji obstáli. A končí zatím poslední bitva, jež tu vzplála. V lednu byla inflace už jen 2,3 procenta, což bylo daleko méně než předtím, v únoru dosáhla pouhých dvou procent a za celý rok by prý měla činit 2,6 procenta, což sice není dokonalé, ale je to mnohem lepší než to, v čem jsme žili doposud.
Co má na tomto snížení především zásluhu? Jsou to hlavně potraviny, které jako celek meziročně zlevnily o pět procent. Za svou zlepšující se finanční situaci dnes vděčíme hlavně vejcím, mouce, mléku a mlékárenským výrobkům, cukru a drůbežímu masu. I když se i mezi potravinami najdou ‚černé ovce‘, které naopak podražily a s velkou pravděpodobností ještě podraží, jako jsou brambory a některé další druhy zeleniny a ovoce, a pivo.
Kromě výkupních cen od zemědělců poklesla u potravin i daň z přidané hodnoty, jež je také o něco zlevnila.
A i když se očekává, že dojde u potravin v průběhu letošního roku k mírnému růstu, měly by být jejich ceny už vcelku stabilizované. Takže hurá.
Jenže na rozdíl od zmíněných potravin se prý takřka všechno ostatní bude i nadále zdražovat. Stravování, bydlení, kultura, vzdělávání, rekreace, pohonné hmoty, elektřina, to vše zdražovalo a bude zřejmě zdražovat i nadále.
Ale hlavně že tedy máme jistotu, že se aspoň najíme. Že by se aspoň ceny potravin neměly už více dramaticky zvyšovat. A když se najíme, zvládneme všechno. Na to podstatné, bez čeho nejde žít, si vyděláme, a to ostatní se nakonec kdyžtak zvládne aspoň s dočasnou pomocí v podobě půjčky. Třeba nebankovní hypotéky, kterou může dostat kdykoliv i ve velké výši a za výhodných podmínek každý, kdo se za ni zvládne zaručit svojí nemovitostí.
