Ne každý si pohoršil stejně

I když žijeme my Češi v jedné a téže zemi a používáme k uspokojování svých potřeb na stejném trhu stejné peníze, respektive si stejné peníze spoříme, nejsme na tom v dnešní komplikované situaci ani zdaleka všichni stejně. Někteří z nás jsou na tom ve skutečnosti hůř, zatímco jiní líp. A to závisí mimo jiné i na obsahu našeho spotřebitelského koše, tedy na tom, co patří mezi naše běžné potřeby, za které máme platit.

Zatímco utrácejí naše domácnosti obvykle nejvíce za potraviny, bydlení a dopravu, mají různé části naší společnosti přece jenom odlišné spotřební koše, a zatímco mají třeba důchodci v těchto větší podíl potravin, alkoholu a tabáku, menší je tu význam oblečení či dopravy. A tak jsou na tom důchodci hůře než ostatní lidé ve chvílích, kdy zdražuje právě sortiment potravin, jako se to děje zrovna nyní, v dnešní době.

Ceny potravin už v uplynulém období dost citelně vzrostly a zdražování se očekává i nadále, a zatímco u průměrných lidí činil nárůst cen potravin ve srovnání s obdobím před rokem patnáct procent, u důchodců to mělo při jejich spotřebním koši daleko větší dopad než u mladších ročníků. A negativně se na seniorech podepsal i větší růst cen u toho, co souvisí se zdravím. A jestli si tito naopak v něčem polepšili, pak na citelně zdraženém imputovaném nájemném, tedy na nákladech na vlastnické bydlení, které ve spotřebních koších seniorů chybí a u ostatních lidí podražilo o víc než devatenáct procent.

Senioři jsou tak skupinou lidí nejvíce poškozenou panující inflací.

A šťastnou skupinou jsou z pohledu růstu cen Pražané. Protože v našem hlavním městě bývá inflace obvykle nižší a daleko větší význam tam mají ve spotřebitelském koši služby, jež ale nezdražují tak rychle jako zboží.

A tak nejsme všichni inflací poškozeni stejně. Někdo je na tom hůř, jiný líp. Je to individuální, podle naší spotřeby. Ale v každém případě si nikdo z nás poslední dobou nepolepšil. Bohužel.